Stavba: před- -n(í), kde (í) reprezentuje soubor koncovek vzoru jarní.

Za základ tvoření lze považovat spojení předložky před s instrumentálem příslušného podstatného jména: před porodem → předporodní, před Vánoc(em)i → předvánoční, před maturitou → předmaturitní. U řady adjektiv asi nelze zcela vyloučit ani slovotvornou interpretaci jinou: před Vánoc(em)i → předvánoční a/nebo vánoční (dny/čas/období) → předvánoční (dny/čas/období)?, před loktem → předloketní a/nebo předloktí → předloketní?, před nádražím → přednádražní a/nebo přednádraží → přednádražní a/nebo nádražní → přednádražní?

Přídavná jména tvořená cirkumfixem před- -ní mají velkou většinou význam (1) časový: předvelikonoční, předvolební, předpotopní, předškolní, předjarní, předjitřní, předtelevizní, předrevoluční; někdy však také význam (2) místní: předokenní, předdveřní, přednádražní, přednemocniční. V případě významu (1) adjektivum vyjadřuje, že to, co označuje rozvíjené substantivum, časově předchází tomu, co je označováno substantivem fundujícím: spojení předkoncilní liturgie dnes znamená především liturgii praktikovanou před II. vatikánským koncilem. Analogicky k tomu v případě významu (2) adjektivum vyjadřuje, že to, co označuje rozvíjené substantivum, se v prostoru nachází před tím, co je označováno substantivem fundujícím: spojení přednemocniční zeď znamená zeď stojící před budovou nemocnice.

Totéž adjektivum může mít podle kontextu různé významy: na přednemocniční zdi kvetly popínavé červené růže × prognózy přežití i smrti vlivem rozvinuté rychlé a kvalitní přednemocniční neodkladné péče.

Poměrně malá skupina nerelevantních lemmat je dosti nesourodá: přední, předposlední, přednostní, předpovědní, předozadní, předliterární, předcestovní.